Grosglockerhochalpenstraße na kolech 2000
Na kole přes Grossglockner-Hochalpenstraße, Rakouskem
17.–23.8.2000
17.8.2000 - 23.8.2000
Fotky z cyklo - Glockneru
Jinudy než po silnici by to ale asi nešloprávě šine od vrcholu
Zase ledove, tentokráte trochu výše\nJe to jako když vám taje zmrzlina
Odvážně vystavěná přehrada v průrvě skalního masívu
Cestou míjíme jedno panoráma za druhým
Stoupání do sedla Grosglockneru, až se z toho cloveku motá kebule
Tenhle svah láká ke sjezdu, ale my chceme pokra4ovat ješti dále (:=3)
Ledovec co si to
Jsme prostě světoví, úplně vpravo dole visí i naše vlajka\n(Je to od našich sousedů milé a mi se od té doby cítíme jako doma)
HURÁ
Co nás čeká a nemine e e eee...
Naše trio ... mezi motoristy působíme trochu exoticky
Zase vzhlížíme k výšinám
A takhle se relaxuje v podhůří
Chýže pod horami, aneb Tomášovo pózování na rozkvetlých lukách
| Den | Trasa | km |
| Čt 17.8.2000 | Brzy ráno ze severu Prahy na hlavní
nádraží. Odtud přímým vlakem do Rybníku. Přes hraniční přechod Dolní
Dvořiště, kde jsme podle výrazu celníka vypadali poněkud exoticky do Freistatu
a dále Pregarten a do Ennse. Enns je pěkné podunajské městečko s historickým jádrem a 60m vysokou věží uprostřed náměstí. Z Ennse do Steyru kde spíme u řeky. |
95 |
| Pá 18.8.2000 | Steyr - Bad Hall - Krems - Pettenbach - Gmunden. Gmunden je vysoce turistifikované městečko na podbřeží jezera Traunsee. Mimo mnoha odjíždějících lodí zde člověk nalezl tolik známou zácpu (dopravní) a tak si mimo jiné také užil hojného předjíždění horkem poněkud otrávených řidičů. Dále Bad Ischl a nakonec dojíždíme k nejkrásnějšímu městu na jezeře Hallstattsee. Večeříme teplou krmi a po nočním topení se usínáme v místním komfortním parku pod vrcholy Dachsteinu. | 100 |
| So 19.8.2000 | První pochyby o časových vyhlídkách plánované cesty. Nakonec se vydáváme dále rozhodnuti přejet plánované sedlo. Od jezera jedeme přes Gosau, Hütau, Wargain, St.Johan im Pongau, Schwaryach, Lend, Taxenbach, Bruck a konečně k dalšímu jezeru při městě Zeel am See. První co nás zaujalo byl naprosto nezvyklý počet Arabů s celými svými rodinami. Bohužel nemám potuchy jestli se ti jen rekreovali, či břehy jezera Zellersee se staly jejich druhým domovem. Spíme v parku na opačné straně jezera. | 132 |
| Ne 20.8.2000 | Přichází den D. Čeká nás hlavní program celé akce a to pokus (alespoň já to tak pojal) o zdolání průsmyku pod nejvyšší hörou Rakouska Großglockner (která ční mj. 3798 m.n.m.). Vyrážíme ráno z Zell am See (cca 700 m.n.m.). Po několikahodinovém stoupání v zpočátku poměrně pusté silnici, později ve velmi rušném provozu stoupáme do prvního sedla, které ve výšce cca 2400 m.n.m. klesá o 200m, aby následně silnice nastoupala do výšky 2500 m.n.m. kde se nachází nejvyšší průsmyk Hochthor (?). Odtud zase velice prudce klesáme až do nadmořské výšky (1900 m.n.m.) - což byl nejkrásnější sjezd celé výpravy ( s pravidelnými přestávkami na chlazení rozžhavených ráfků) - a odtud dále stoupáme opět do výšky 2400 m.n.m. k chatě na úpatí ledovce Großglockneru. V podvečer následuje zase dokonalý sjezd a poté dlouhý táhlý sjezd zpět do civilizace. Celkem jsme zdolali převýšení cca 2500 m. Spíme asi v 1100 m.n.m. |
86 |
| Po 21.8.2000 | Popojíždíme kus cesty na jih a na odbočce se dělíme. Já jedu na východ do Spittalu (do špitálu ;-) a kluci jedou na západ do Lienze. Po 70km ve Spittalu. Poblíž města je naprosto super koupání v jezeře Millstätter See. Jinak jak příroda, tak i města tu mají již poněkud jižanský ráz připomínající blízkou Itálii. Vždyť jak Itálie, tak Slovinsko byly vzdáleny jen nějakých 30 km. Dále přes Radenthein vzhůru k lázeňskému městečku Kleinkirchen a dolů do Pategassenu a do Ebene. Pak nastal podvečer ale současně s ním i předsevzetí dobít horského průsmyku a tak doslova k smrti vyčerpán a s tmou blíže než v patách dojíždím do sedla Turracher Höche (1783 m.n.m.) a spím na lavičce poblíž muzea drahých kamenů. Po této cestě už znám zase dva nové pojmy tzv. "táhlé stoupání" a značku "/ Stoupání 23%". Není o co stát. Spí se víc než dobře. | 127 |
| Út 22.8.2000 | Ráno vyrážím v sedm. Nabytá výška se mi vyplácí a během první hodinky zdolávám nějakých 30 km. Již se ubírám zpátečním směrem ku severu a západu. Predlitz, Stadl, St.Ruprecht, St. Georgen, Murau, Triebendorf, Scheifling, St.Georgen, Pöls, St.Johann, sedlo Hohen Tauren (? m.n.m.), Trieben, Admont, Weng, St.Gallen. Tam dojíždím jak jinak než pozdě večer a za silného deště, který byl spíše z pneumatik a silnice a druhá část pocházela ze sběru. Sběr je metoda neřízeného záchytu vody jízdou v dešti. Spím ve stodole na pilinách. | 155 |
| St 23.8.2000 | Ráno vyrážím v sedm. A s odhodláním dojet
na hranice vyrážím směrem na Alten Markt a dále údolím Enže směr Weyer Markt,
Ternberg, Steyr, Enns, Pregarten, Neumarkt, Freistadt, Rainbach, Dolní Dvořiště,
Rybník. p.s. Poslední vlaky na Č.B. odjíždějí v cca 15:30 a pak v 19:55. Ten má pak přímý přípoj na vlak na Prahu. |
155 |
| Celkem tedy: | Pro zainteresované (tedy pro Pavla a Tomáše): Uvedená kilometráž byla korigována redukčním koeficientem 1/1,058 |
cca 800km |