Šumava na kolech 98
11.8.1998 až 17.8.1998
S horským kolem, těžkým batohem a lehkým Moira tričkem.
11.–17.8.1998
| Petrův popis cesty. Poslední dokument z T602. Šumava 98 Z itineráře vyplývá jak jsme jeli. Vyjeli jsme ze severu Prahy. Zatím, nadlouho jedeme z kopce. Palmovka, metrem na Zličín. Prahu necháváme za sebou a blížíme se ke sjezdu do obce Karlštejn, který vřele doporučuji.(jen ve směru ze shora dolů ) první zastávka byla na nádvoří hradu Karlštejn. No a tak se za krásného počasí protlučeme do Příbrami, kde jsme pro změnu pořádně zmokli. Oceňujeme zásobení temnějšího supermarketu. Přespali jsme poblíž Rožmitálu pod Třemšínem. Místo jsem zvolil u odbočky k Hutím pod Třemšínem, protože jsem zde jako malý chlapeček projížděl (hmm... to je už starý). Ráno jedeme dále a po menší zajížďce se kousek vracíme a podle mne koupání v rybníce u zámečku Žinkovy za to stálo. Byl to takový normální bahňák, ale osvěžil. Já jsem urychleně vyklidil pobřežní oblasti, když na mne zaútočili hnízdící labutě, které si přivlastnili větší (celou) část břehu, než jsem myslel. Po monotónním přejezdu vesnicemi nás zaujaly Klatovy. Celý den bylo horko a tak jsme somrovali o vod kde to šlo. Odpoledne přijíždíme volným tempem do Nýrska a popojíždíme do Zelené Lhoty, kde spíme na louce u silnice. U Zelené Lhoty je velká vodní nádrž na úpravu pitné vody. Ani nevím jestli je to vůbec nádrž, protože do údolí zapadá a nedovedu si představit, že by tam místo vodní plochy byl jen potůček. Opravdu pěkné místo. No ale my pokračujeme nahoru do hor. Stoupáme, stoupáme, a stále jen stoupáme...... Nahoře nás čeká největší vodopád na Šumavě. Dále sjíždíme k Černému jezeru a podél první přečerpávací vodní elektrárny jejíž dolní nádrž tvoří právě jmenované jezero pokračujeme po upravené cestě k silnici pod Špičákem. Po ní stylem Kamikadze (dobrá zkouška brzd které nedopadly dobře) sjíždíme dolů do Železné Rudy. Ti kteří začínají cestu po Šumavě až z Železné Rudy o hodně přicházejí. Pokračujeme na Debrník a přes hraniční přechod do Německa. Naším cílem je vrchol Velkého Falknštejna. Bloudíme krajem (vesměs do kopce) několik hodin. Vrchol Grosse Falkenstein 1303 m.n m. Po mém rozhovoru s obyvateli chaty kteří mi nebily schopni jednotně sdělit po které cestě se dostaneme na Bohmen weg, nemohli se dohodnout jestli po cestě pavího brka, nebo po cestě veverky (zlatí čeští turisté, ta představou že bych bloudil podél obrázků i v českých horách..) každopádně se shodli na tom že z vrcholu do české části Šumavy už druhá cesta nevede. A nevedla. Přeci nepojedeme dolů po stejné cestě, řekli jsme si a jeli jsme po druhé cestě. Bloudíme krajem (vesměs z kopce). Samozřejmě že jsme zabloudili a sjeli jsme asi o 400 výškových metrů níže k hotelu ve stylu německého nevkusu. Zavětřil jsem že se ocitáme v německém vnitrozemí. Připozdívalo se a my jsme museli opravit ulomený nýt na novém řetězu zn. Shimano (to není reklama, to je antireklama). Darem jsme dostali roztrhanou mapu. To se mi ulevilo mapa s cestami (20 let stará, ale cesty seděly) a od Kompasu. Jen mne zarazilo že tam nebylo nějak extrémně výrazně (třeba svítivě zelenou) označeno hraniční pásmo. Podle mapy se pouštíme úzkou asfaltkou do kopce. Kola vedeme a jdeme ze všech sil, protože nevíme v kolik zavírají přechod. Za šera přecházíme hraniční přechod u Gsenetu a do po válce čechy vyhlazené vesnice Gsenet. Za tmy dojíždíme do Prášil. Spíme v nově postavené chatě KČT. Můžu vřele doporučit. Po důkladném odprášení se druhý den vydáváme na cestu. - V Přášilech mají informační centrum a mají tam radiové spojení s Poledníkem, takže vám řeknou jak je tam plno. Turisti se prý na Poledník jen hrnou a v lete musejí jejich přiliv regulovat. Mj. je tam takové male muzeum kde můžete shlédnout kudy byla vedena hraniční stěna okolo Prášil, které byly takovou výspou civilizace a pak už jen ze všech stran příhraniční pásmo. Po silnici jsme pokračovali přes Srní na Antýgl a podél Vydry na Modravu, dále na Filipovu Huť a na Kvildu. Odtud dále k pramenu Vltavy a po hřebeni dlouhým sjezdem neobydlenou krajinou až do Strážnýho. A tam nás zasáhl trpaslíkový šok. Polehčující okolností pro Strážný byla snad jen naše předchozí cesta méně obydlenou krajinou, ale přesto silnice k hraničnímu přechodu lemovaná obchody s nevkusnými sádrovými trpaslíky spolu s hromadami skleněných koulí, proložených stánky asiatů a lemované českýma a romskýma prostitutkami. A na to vše tam stáli fronty němců (Nejvíc mě zarazily fronty na trpajzlíky). No děs a hrůza.A navíc se tam nedalo na kole jet. Já si tam připadal, že jsem tam spíš omylem zabloudil. Po hlavní se nedalo jet a tak jsme ji opustili u odbočky na Vlčí Jámy a přes Lenoru jsme dojeli do Volar. Dále přes Chlum, Pěknou, Želnavu a Bělou k ramenům Vltavy. Přespali jsme v Nové Peci. Druhý den měla naše cesta pokračovat k Plešnému jezeru. Ráno dle plánu balíme stan a jdeme nakupovat. Vesnička jako za socialismu. Uprostřed traktorem uježděná náves a taková ta klasická Jednota. Označení obchod s potravinami by byl pro nás měšťáky zhýčkané supermarkety asi přehnaný. Ale na druhou stranu tam měli čerstvé pečivo (jako ve starých Jednotách) a dobré pečivo. Tak jsme se najedli a do kopce to vůbec nejelo. A Plešné jezero bylo zatraceně vysoko. Na kole to bylo neporovnatelně delší než pěšky, tady se nám přírodní rezervace vymstila. Po sjezdu stejnou cestou dorážíme k Vltavě a po méně frekventované cestě se vydáváme k Horní Plané s koupáním v Orlické přehradě. Zase je pěkný slunečný den a my se chystáme dojet do Českého Krumlova. Z Horní Plané do Černé v Pošumaví a po ošklivě velké silnici směr Český Krumlov. Než jsme tam dojeli tak se mi povolil střed u zadního kola. Dva klíčen a utažení
kontramatky jsme neměli. Petrovi se zkroutil řetěz. Cestu jsme ukončili v Kájově a
byli jsme překvapeni, když jsme zjistili, že v létě jezdí z Kájova rychlík až do
Prahy. Odjed v šest hodin, měli jsme půl hodiny čas. Domů jsme přijeli kolem
jedenácté hodiny na hlavní nádraží. Sheerwoodem, přes Florenc a Karlín do Libně a
do kopce na Prosek a pak už jen po rovince do Letňan
a byli jsme doma. THE END. |
|||||
Itineriář cesty: Den první: Praha-Letňany - Palmovka - Zličín - Chrášťany - Jinočany - Dobříč - Tachlovice - Kuchař - Mořina - Karlštejn - Dol. Vlence - Běštín - Jince - Čenkov - Hluboš - Kardavec - Trhové Dušníky - Příbram - Březové hory - Bohutín - Vranovice - Rožmitál pod Třemšínem - Hutě pod Třemšínem. Den druhý: Voltuš - Roželov - Starý Smolivec - Přebudov - Kladrubce - Víska - Čmeliny - Trojice - Nepomuk - Žinkovy - Čepinec - Petrovice - Petrovičky - Újezdec - Ostřetice - Pihovice - Klatovy - Novákovice - Dol. Lhota - Janovice nad Úhlavou - Petrovice nad Úhlavou - Starý Láz - Nýrsko - Stará Lhota - Zelená Lhota. Den třetí: Po ŠumavěDen čtvrtý: ? DŠ, 20.1.1999 |
|||||